Nejčerstvější ekonomické údaje naznačují, že do většiny vyspělých zemí se vrací recese, přičemž stres na finančních trzích dnes dosahuje hladin nevídaných od krachu Lehman Brothers v roce 2008. Hrozba hospodářské a finanční krize, která by byla ještě horší než ta předchozí a aktuálně zahrnuje nejen soukromý sektor, ale i téměř insolventní svrchované aktéry, je značná. Co lze tedy udělat pro minimalizaci dopadů dalšího ekonomického smršťování a prevenci hlubší deprese a finančního zhroucení?

Zaprvé, musíme si připustit, že úsporná opatření nezbytná pro to, abychom předešli fiskálnímu vykolejení, mají recesní účinky na výstup. Jsou-li tedy země na periferii eurozóny nuceny uskutečňovat fiskální úsporná opatření, země schopné zajistit krátkodobou stimulaci by tak měly učinit a svá úsporná úsilí odložit. K těmto zemím patří Spojené státy, Velká Británie, Německo, jádro eurozóny a Japonsko. Dále by měly vzniknout infrastrukturní banky financující potřebnou veřejnou infrastrukturu.

Nouriel Roubini

je předsedou Roubini Global Economics, profesorem ekonomie na Sternově fakultě obchodu Newyorské univerzity a spoluautorem knihy Crisis Economics.

celý článok